22. dubna 2017 v 21:00 | Anet Lachová |  O mně
Ahoj :)
Vítám vás na tomto nově registrovaném blogu. V tomto článku zatím nebudu probírat žádné téma, spíš to bude taková zahřívačka, kde vám povím něco o mě a co a jak tady bude. Takže příjemné čtení a snad o tento blog někdy v budoucnu ještě zaškobrtnete. Enjoy!

Jmenuju se Aneta Lachová, je mi 13 let a jsem dement. No a jak to již u dementů bývá zvykem, tak svoji demenci velice rádi publikujou mezi ostatní, takže proto jsem tady. Jsem z Ostravy, ale kdyby jste mě slyšeli mluvit, tak by vám to asi došlo. Slova jako bo, gobzole, scuk a nebo včil jsou u mě na denním pořádku a občas mluvím jako Eminem. Někdy až překypuju pozitivní energií, ale trpím nadměrným množstvím agrese. Miluju písničky z osmdesátek, devadesátek a filmové hitovky jako je například I don't wan't miss a thing od AeroSmitha. Celkově mě doba těsně před začátkem 21. století nečím fascinuje, má v sobě takové kouzlo. Jsem naprostý závislák na filmech a seriálech, mezi mé nejoblíbenější seriály či sitcomy patří Teen wolf, The vampire diaries, Pretty little liars, Modern family, The middle a potom takové ty klasiky jako Dva a půl chlapa, Přátelé, Ženatý se sávazky a Krok za krokem. Co se týče filmů tak mám ráda komedie jako je třeba Ace Ventura, Zamilovaný profesor, Deuce Bigalow a filmy ve kterých účinkuje Adam Sandler. Taky miluju takový ten napínavý styl filmů, mezi takové filmy řadím například Labyrint (The maze runner), ale ani slaďárny si neodpustím. Nejradši mám stejně vánoční filmy, které si pouštím celoročně, nejradši mám Vánočního skřítka. Stejně jako sérii filmů Rychle a zběsile miluju Paula Walkera, který jíž bohužel není mezi námi. Když už jsme u takových těch "crush" jak by to asi napsalo bravíčko, tak jsem ujetá na Dylana O'Briena a Iana Somerhaldera. Ačkoliv mám ráda společnost jsem introvert a nejradši trávím čas sama se sebou a když mám být někde s jednou osobou déle než 1 den non-stop, tak obvykle dostanu amok. Jsem noční tvor a obvykle mám ke snídaní oběd, na který mám nejradši těstoviny, svíčkovou nebo pořádnej řízek. Zrkáceně a jednoduše, jsem posunutá asi o 20 let zpátky, ráda papkám a myslím si, že spaním mrháme život. KONEC!

Momentálně si připadám ajko nějaká sebestředná kráva, co mluví pořád jen o sobě, ale tak co už no, nechala jsem se trochu unést. Snad na mě nezavoláte psychiatra a v něčem se se mnou najdete a ještě než se s vámí pro dnešek rozloučím, tak vám povím něco málo o tom, jak to tady bude probíhat. Články budou vychýzet, tak trochu mišmaš, někdy denně, jindy týdně, podle toho, jak s mi zrovna bude chtít a kolik budu mít času. Jestli se ptáte o čem budu psát, tak si koukněte na levou stranu blogu do meníčka a v kategorii Rubriky se dočtete vše, co k tomuhle potřebujete vědět.

Teď už se s vámí definitivně loučím (pro dnešek samozřejmě) a co nejdřív u dálšího článku ahoj!
Anet
 

Kam dál

Reklama